Poslední článěk s názvem můj čtyřhodinový porod končil tím, jak mi přivezli Bětušku na pokoj. Takže zde je pokračování :)
V porodnici
V Písku je moc hezká porodnice. Jak už jsem psala v předchozím článku, nebyl volný žádný nadstandart, ale vůbec mi to nakonec nevadilo. Když mě přivezli na pokoj, byla tam jedna paní, která ráno odjela a další mi tam přivezli až předposlední den pobytu. Malá byla celou dobu u mě v takové té skleněné pojízdné postýlce. Byla moc hodná, spala celé dny i noci a budila se jen na krmení. Celkově jsem si to v porodnici moc užila. Moc jsem si pravda naodpočinula, protože se malá budila co tři hodiny, a já nějak v cizím prostředí nemohla zabrat. Když už člověk třeba přes den trochu usnul, tak někdo přišel. V půl sedmý přišly se snídaní, pak sebrat snídani, pak ustlat, pak malá vizita, pak někdy velká vizita, pediatr, uklízečka, oběd, pak návštěvy od 2 do 5.A pak zas sestra, uklízečka a okolo osmý už byl konečně klid. Co se týče stravy, tak to je v Písku bohužel děs běs. Schválně jsem si vyfotila první jídlo po porodu (fotka pod odstavcem). A to se má ideálně podávat poctivý kuřecí vývar, haha. Snídaně byly pořád dokola rohlík s taveňákem a melta, jen ve středu a v neděli je snídaně sladká, takže kakao a kobliha. Nemocniční čaj mi chutná a v Písku navíc podávali i kojící čaj, což je moc fajn. Toalety jsou pro standartní pokoje na chodbě. Ale ono to máte stejně skoro jedno. Hned po porodu si totiž budete asi ulevovat ve sprše, protože to ani jinak nepůjde a je to lepší i kvůli hygieně. Na velkou pak dost možná ani v porodnici nepůjdete, protože se vám u porodu střeva vyprázdní. Miminko během pobytu v porodnici podstoupí několik vyšetření (jestli nemá zákal, jestli slyší, sebere se mu krev z patičky). Prostě pořád vám budou miminko na něco brát. Podvázaný pupečník miminku odříznou den před odchodem, doma vás pak bude čekat ošetřování ranky.
Kojení
Kolostrum se mi začalo dělat už ve 24. týdnu těhotenství. Myslela jsem si, že kojení nebude problém. Pár týdnů před porodem už mi z prsou doslova tryskalo mléko při stisknutí bradavky. Malá se prsu chytala a já ji nechala sát. Ale ouha! Druhou noc malá brečela a já ji nemohla utěšit. Ptala jsem se sestry a ta mi řekla, že to asi bude tím, že špatně saje. Že mě mlíko přímo stříká. Tak ji daly výukový dudlík, aby dobře sála, utáhly jí do zavinovačky a malá spala až do rána. Ráno přišla sestra s tím, že malá dost zhubla a je potřeba, aby začala nabírat. Přinesla mi tedy odsávačku, abychom zjistily, kolik mléka opravdu reálně mám. Ukázalo se, že to sice vypadá dobře, ale po třech až pěti odstříknutích nejde už ani prd. Leda se musí chvíli počkat a pak zase troška. Takže malé daly Sunar a já se vůbec nezlobila. Jsou prý maminky, co zakazují dětem podat UM, i když řvou hlady s tím, že se časem ještě rozkojí. Já to moc nechápu. Slyšet brečet své dítě hlady je totiž velmi nepříjmené. Pak jsem malou musela vážit po každém kojení. Ukázalo se, že jí dám zhruba 10 ml mléka, což je zoufale málo, takže Sunar byl opravdu nutný. Laktace se mi celé šestinedělí držela stejně. Takže malá sice kojená je, ale jen velmi málo a zbytek dáváme Sunar Prémium 1. Je o 100 korun dražší než Sunar Complex.
Poporodní hojení
Ráno po porodu mi všechno přišlo k sobě. Nepotřebovala jsem k sezení kruh, ale je pravda, že každý pohyb byl bolestivý. Ve sprše jsem si zkusila sáhnout na jizvy a přišlo mi to strašné! Jen pomyšlení na to, co se tam dole stalo mi připadalo děsivé. Myslela jsem si, že tím můj intimní život asi skončil 😃 Na první vizitě jsem si doktorce stěžovala, že mě to bolí a že si myslím, že to není dobrý. Ona ale řekla, že to vypadá super, že nemám žádné hnisaní ani modřiny, a že se to krásně zahojí. Je pravda, že čtvrtý den při odjezdu z nemocnice už to bylo mnohem mnohem lepší. A během šestinedělí se skutečně 99% zahojil, nikdy bych tomu nevěřila. Nutné ale je, abyste si případné rány myly, ale ne jednou denně, Pořád. Po každé toaletě, nebo i jen tak během dne. I šestrát a vícekrát denně. Čím víc budete sprchovat, tím dříve se zahojíte. Lepší je také používat prodyšné vložky a spodní prádlo nebo jednorázové kalhotky. Ptala jsem se doktorky na Rosalginy a další přípravky a říkala mi, že nic nenahradí obyčejný odvar z řepíku za pár korun. Já si ho ale udělala jen asi třikrát, protože jsem líná. Na kontrole v šestinedělí už pan doktor ani nepoznal, že jsem natržená.
Zavinutí dělohy
Po porodu se vám také musí stáhnout děloha. Je opravdu zajímavé a až neuvěřitelné, jak v těle působí hormony. Při každém kojení jsem cítila bolest v podbřišku a mnohem silněji jsem krvácela. To se vyplavoval oxytocin, hormon lásky, který vyvolává mateřskou lásku, ale i děložní stahy. Opravdu tak můžu říct, že kojení bolí. Čím víc porodů, tím bolestivější zavinování údajně je. Sestřičky nám i nabízely medikaci proti bolesti, ale ani jedna jsme si nevzaly. Děloha se mi stahovala pomalu a doktorka už se o mně začínala bát. Sestra mi poradila, ať ležím na břiše a podložím si ho polštářem. Už druhý den byla děloha podstatně níže. Na kontrole v šestinedělí už bylo vše v pořádku.
Rodina poznává Bětušku
Hned druhý den po porodu za Bětuškou přišli babička s dědou (moji rodiče) a přinesli ji plyšovou lamu a velkého bílého plyšového medvěda. Ten je od mého táty a má svou symboliku. Já od nějak taky dostala bílého plyšového méďu a dodnes má své čestné místo v mojí ložnici. Manžel za námi byl bez jednoho dne všechny dny. Kvůli koronaviru všichni museli mít roušku. Ale jinak to bylo moc krásné :)
Jaký byl váš pobyt v porodnici? Doporučili nebo naopak nedoporučili byste nějakou? Máte nějaké tipy na poporodní zranění?
Komentáře
Okomentovat